|
|
| apogeum |
Bod oběžné dráhy tělěsa obíhajícího kolem Země (např. Měsíce), ve kterém je těleso nejdále od Země. Opakem apogea
je perigeum.
|
| ascendent |
Ascendent (zkráceně ASZ) je bod na obzoru, kde vychází Slunce (tj. i ostatní planety sluneční soustavy a znamení
zvěrokruhu, neboť leží v jedné rovině - rovině ekliptiky).
Řekneme-li, že se objekt nachází v ascendentu, znamená to vlastně, že právě vychází nad obzor. Objektům v
ascendentu se v astrologii připisuje zvláštní význam.
|
| aspekt |
Aspekt dvou planet je dán jejich úhlovou vzdáleností na obloze. Pokud je vzdálenost planet 0°, hovoříme o
konjunkci (tj. planety jsou v zákrytu). Pokud je vzdálenost 60°, resp. 90°, resp.
120°, hovoříme o sextilu, resp. kvadrátu,
resp. trigonu. Posledním aspektem je opozice, při níž
vzdálenost planet je 180°, tj. planety stojí proti sobě na obloze.
|
| Černá Luna |
Astronomicky je Černá Luna (Lilith) definována buď jako poloha apogea Měsíce, nebo jako
poloha druhého ohniska měsíční eliptické dráhy (v prvním ohnisku se nachází Země). Pokud se však spokojíme pouze s
výpočtem délky Černé Luny (což se v astrologii obvykle děje) a neuvažujeme její šířku či deklinaci, jsou si z
hlediska pozemského pozorovatele obě definice rovny. Astrologicky je Černá Luna považována za destruktivní princip
zvrhlého pohlavního pudu, za princip odepřené lásky a nevyslyšených přání, za symbol démonické pekelnosti zakleté
do lidských duší a za symbol nedoplatků a dluhů, které musí být vyrovnány. Umístění Černé Luny v horoskopu naznačuje
smyslnost a touhu po rozkoši, její nasměrování i způsob realizace. Do astrologie byla Černá Luna zavedena americkým
astrologem Ch. Jaynem (nar. 1911). Za rok se Černá Luna posune asi o 40 stupňů ekliptikální délky.
|
| descendent |
Descendent (zkráceně DESZ) je opak ascendentu. Je to bod na obzoru, kde zapadají Slunce a
planety sluneční soustavy.
|
| dům |
Sekce oblohy. Kruh obzoru dělí oblohu na její viditelnou a neviditelnou část. Obloha je dále rozdělena
kruhem, jenž protíná bod východu a západu Slunce a kulminační bod Slunce (MC) na další čtyři
části. Zbytek je rozdělen rovnoměrně pomocí dalších kruhů. Poněkud náročné na představivost, na výpočet ještě
náročnější. Obloha je tak rozdělěna rovnoměrně na dvanáct slupek, tzv. domů.
|
| ekliptika |
Rovina ekliptiky je rovina, v níž obíhají planety kolem Slunce. Všechny planety obíhají totiž přibližně
v jedné rovině.
|
| IC |
Immum Coeli (IC) je bod na obloze, kde se Slunce nachází nejníže na své denní dráze. Pochopitelně, tento bod
se nachází pod obzorem, takže jej nikdy nespatříme. Opakem IC je MC.
|
| MC |
Medium Coeli (MC) je kulminační bod Slunce. Je to bod na obloze, kde Slunce dosahuje vrcholu své
denní dráhy po obloze. Opakem MC je IC.
|
| perigeum |
Bod oběžné dráhy tělěsa obíhajícího kolem Země (např. Měsíce), ve kterém je těleso nejblíže k Zemi. Opakem perigea
je apogeum.
|
| vliv |
Rozuměj vliv planety. Vliv planety se určuje podle jejích aspektů s ostatními
planetami, podle toho, v jakém znamení a domě se nachází,
případně v jakém úhlu se v tom kterém znamení nachází. Vliv se počítá jako součet dílčích bodů. Může
být kladný, nebo záporný. Čím větší kladná hodnota, tím lépe, čím větší záporná, tím hůře.
|
| zvěrokruh |
Zvěrokruh je skupina dvanácti znamení, jež leží přibližně v rovině ekliptiky
Jestliže vidíme nějaký objekt ze Země zdánlivě ležet v nějakém znamení zvěrokruhu, říkáme zkráceně, že
objekt "je ve znamení zvěrokruhu". Bohužel, vlivem složitého pohybu uvnitř planetární soustavy, toto
tvrzení v průběhu uplynulých staletí přestalo platit. Astrologická poloha objektu ve znamení se nyní
určuje čistě podle úhlové vzdálenosti objektu od jarního bodu rovnodennosti.
|
|
|
|
